Chráníme inženýrská díla před nenadálým vývojem deformačního chování
Chráníme inženýrská díla před nenadálým vývojem deformačního chování
Pražské geotechnické dny 2019 přiblížily problematiku komplexních řešení nestabilních a sesuvných území v celosvětovém kontextu. Přečtěte si, kdo byl letos oceněn prestižní Cenou akamedemika Quido Záruby. Slávou jsme zahrnuli ne jednoho, ale dva výherce!
Na půdě Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy proběhl již 27. ročník mezinárodní konference Pražské geotechnické dny. Pozvání do historického centra Prahy přijalo osm celosvětově uznávaných expertů s příspěvky věnovanými problematice komplexního geotechnického řešení nestabilních území a návrhům jejich zabezpečení.
Případové studie nestabilních svahů pojednaly od české D8 až po pobřeží Karibiku
O skrytých rizicích, které se mohou projevit i v širší zóně ovlivněné sesuvem, mluvil jako první přednášející prof. Alexander M. Puzrin, ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu. Pro Středoevropana až exotické téma přednesl Ing. William Fuentes, PhD. z kolumbijské Univerzity del Norte – Stabilizace svahu a návrh zakládání na nestabilním podloží karibského pobřeží. Tuzemskými zástupci na této mezinárodní konferenci byli doc. Eva Hrubešová, doc. Pavel Pospíšil a prof. Naďa Rapantová z Technické univerzity Ostrava se svojí přednáškou Komplexní přístup k numerické simulaci potenciálně nestabilních svahů.
Doc. Franz Tschuchnigg z Technické univerzity v Grazu přednášel o výhodách analýzy MKP při návrhu podle mezních stavů a prof. Caterina di Maio z Univerzity Basilicata mluvila o monitoringu a analýze svahových pohybů (zemních proudů) v městském území. Modelování pilotových základů pomocí makroprvků popisoval prof. Claudio Tamagini z Perugijské univerzity. Dalším přednášejícím byla prof. Jana Frankovská ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě s přednáškou na téma Geotechnický návrh dálničních zářezů v potenciálně nestabilních oblastech.
Cena akademika Quido Záruby pro mladé geology a geotechniky
Také letos byla předána Cena akademika Quido Záruby, zakladatele oboru inženýrské geologie v tehdejším Československu, zakládajícího člena a prezidenta International Association for Engineering Geology and the Environment. Četli jste o velikánovi československé aplikované vědy?
Komise Ceny akademika Quido Záruby neměla letošní výběr mezi nejlepšími geology a geotechniky zdaleka jednoduchý. S přihlédnutím k tématům prací se rozhodla pro ocenění ve dvou kategoriích. Za celou historii předávání ceny se tak stalo teprve podruhé. V kategorii Věda a výzkum získal cenu Ing. Jakub Panuška, Ph.D. ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě za svoji dizertační práci "Měření pružných vlastností písků s příměsí jemnozrnných částic pomocí bender, extender elementů". V kategorii Praktické aplikace byl oceněn Mgr. Pavel Tůma ze společnosti PUDIS a.s. za svoji práci "Metoda klíčových bloků a její praktické využití na tunelových stavbách".
Prestižní ocenění a památeční medaili akademika Quido Záruby obdrželi za svůj přínos do inženýrské geologie Ing. Jakub Panuška, Ph.D. a Mgr. Pavel Tůma. Vítězům gratulujeme!
27. Pražská geotechnická přednáška nastínila případové studie v evropském i celosvětovém kontextu
Jako poslední přišla na řadu 27. Pražská geotechnická přednáška, které se v letošním roce ujal prof. Rolf Katzenbach z Technické univerzity v Darmstadtu. Profesor Katzenbach pojednal o zajímavých příkladech ze své letité praxe v geotechnickém inženýrství, hovořil o kinematice a dynamice velkých sesuvů z různých částí světa i střední Evropy. Jedním z prezentovaných problémů byl pro české posluchače známý sesuv na dálnici D8 u obce Dobkovičky.
Odborný seminář se věnoval návrhu a provádění kombinovaných základů výškových budov
Druhý den se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy konal seminář na téma kombinace plošných a hlubinných základů (combined pile-raft foundation) pro výškové stavby, který vedl spolupracovník prof. Katzenbacha – Ing. Steffen Leppla. Poutavý výklad pojednával o možnostech využití kombinovaného zakládání, jeho návrhu, metodách výpočtu, bezpečnosti a monitoringu. Na příkladech zejména z Německa, Spojených arabských emirátů, ale i Frankfurtu nad Mohanem, Kyjeva, Moskvy, Dubaje, Jeddahu či Lagosu, byla prezentována ekonomická i ekologická pozitiva tohoto typu zakládání v porovnání například s hlubinným založením na pilotách.
Za pořadatele, společnost SG Geotechniku, Univerzitu Karlovu a Česko-Slovenskou společnost pro mechaniku zemin a geotechnické inženýrství, děkujeme všem přednášejícím, kteří přes svoji extrémní vytíženost vážili cestu do Prahy a z pozice světově uznávaných specialistů pojednali o novinkách v oboru, odborné veřejnosti a návštěvníkům za jejich účast a především týmu našich kolegů, kteří se podíleli na přípravě a atmosféře letošních Pražských geotechnických dnů. Zároveň již nyní srdečně vybízíme k účasti v příštím, již 28. ročníku.