Zálohování plastových lahví naráží na odpor
Zálohování plastových lahví naráží na odpor
Tématem odborné konference pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo nakládání s obaly v potravinářském průmyslu se zaměřením na efektivitu sběru plastů a jejich následnou recyklaci včetně systému povinného zálohování plastových lahví
Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM, otevřel konferenci paradigmatem cirkulární ekonomiky a blízkou budoucností, která přinese povinnost skládkovat 10 % odpadu, namísto současných 45 %. Principy cirkulární ekonomiky jsou dnes součástí všeobecně přijímaného konceptu trvale udržitelného rozvoje. Nakolik tomu odpovídá současná situace v České republice? Současný systém třídění v Česku s 81 % PET obaly pokrytými zpětným sběrem stojí na třetí příčce v Evropě. V třídění se nám vskutku daří, uvedená čísla znamenají, že 8 z 10 PET lahví doputuje do žlutého kontejneru, zatímco v sousedním Slovensku to je necelá polovina a v Polsku ani ne třetina.
Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky »
Povinné zálohování plastových lahví
Do roku 2029 je nutné navýšit třídění ze současných 81 % na 90 %. Spousta českých obcí třídí svědomitě, ale nezanedbatelná část obcí zůstává pod průměrem 45 kg vytříděného odpadu na osobu. Hlavním tématem panelových vystoupení i dotazů z odborného publika se stala otázka, zda zavést, či nezavést systém povinného zálohování nápojových plastových lahví, která polarizovala účastníky konference.
Zálohový systém ano
Předsedkyně výboru pro životní prostředí Potravinářské komory ČR, Jana Ježková, zdůraznila, že PET plast je velmi ceněná komodita a nejlépe recyklovatelný obal, díky kterému má nápojový průmysl jedinečnou příležitost a předpoklady, stát se plně cirkulárním odvětvím. V Česku recyklovaný rPET převážně putuje do technologické výroby, odkud pochází kritika, že recyklační okruh není uzavřen a materiál z použité lahve nekončí coby surovina v nové láhvi. „Řešením v mnoha zemích je už dnes zálohový systém, čímž je cirkulační smyčka uzavřena,“ řekla Ježková. Systém funguje v deseti zemích EU, a v sedmi dalších se o něm uvažuje. Ačkoli ani samotný zálohový systém negarantuje, že se materiál z lahve promění recyklačním procesem v lahev novou, nebo že z rPET budou vyrobeny nové automobilové díly, či technická vlákna.
Odklonění části odpadů zálohovým systémem
Svědomité a poctivé třídění každého z nás, blízká dostupnost kontejnerů, ke kterým to každý máme přibližně 96 metrů, nám vyneslo třetí místo v Evropě. Dvacet let budovaný systém třídění a podpora navazujících toků ke konečné recyklaci, přináší své úspěchy. Ceněný PET materiál ale tvoří pouze 25 % váhového obsahu žlutých kontejnerů. Zbylých 75 % plastů tvoří plasty ostatní s převážně omezenou recyklací způsobenou technologickou obtížností, nebo nerentabilností za stávajících podmínek. Odborníci v panelu jako Libor Duda, generální ředitel Ondrášovky a karlovarské Korunní, Daniel Kraft, ředitel Purum, a Jana Krutáková, poslankyně zemědělského výboru PSP ČR, upozornili, že tlak na zálohovací systém není opodstatněný. Medializovaný zálohový systém neřeší osud zmíněných 75 % ostatní plastů a povinné zálohování lahví by pravděpodobně snížilo ochotu tento odpad třídit. Ředitel společnosti Purum, Daniel Kraft, naznačil komplikace, dodatečné náklady a zátěž na životní prostředí, které by do logistiky sběru lahví zálohový systém vnesl: „Výsledkem bude, že místo jednoho popelářského auta budou jezdit dvě. Jedno bude zajíždět ke žlutým popelnicím s plastovým odpadem, druhé do obchodů pro zálohované lahve“. Pro spotřebitele to přináší také otázku skladování lahví a jejich odevzdávání v neporušeném stavu.
Odpad je nevyčerpatelný zdroj energie
Pavel Pustějovský, předseda parlamentního podvýboru pro energetiku, zaměřil své vystoupení na energetické využití plastů, které v Česku zatím pokulhává za ostatními evropskými zeměmi. Také on má výhrady k povinnému zálohování plastových lahví. Hlavně proto, že by systém stál půl druhé miliardy korun, a přitom by podle studií zvýšil dosavadní zpětný odběr, který je výsledkem třídění domácností, maximálně o dva procentní body.
Konferenci prozaicky uzavřela Margita Blaštíková, členka zemědělského výboru PSP ČR, upozorněním, že do úvah, kterou cestou se Česká republika vydá, je vždy třeba vpustit ekonomy a jejich kalkulace. Na závěr dodáváme, vraťme se k recyklaci jako takové a řešme ji komplexně. Skutečné navýšení recyklace se neobejde bez zvýšené poptávky po rPET produktech, jejichž podpora není v současné době ustanovena ani v legislativě, a pokusme se omezit používání oněch 75 % méně recyklovatelných plastových obalů.
Zdroj: Lidové noviny
